Kdo jsem

Narodila jsem se v roce 1973 a dětství prožila ve mlýně nedaleko Prahy.

V průběhu studia gymnázia jsem zhlédla film Příběh Jassiky McCluerové demonstrující řešení krizové situace v místě neštěstí. O studiu psychologie jsem uvažovala už předtím, tímto filmem jsem však dostala podnět, kterým směrem jít. Krizové služby u nás v té době byly zcela v plenkách.

Vystudovala jsem jednooborovou psychologii na FFUK v Praze, kde jsem si jako jeden z předmětů zvolila telefonickou krizovou intervenci. Tímto jsem poznala PhDr. Danielu Vodáčkovou (tehdy ještě Knoppovou), kterou pokládám za jednu ze svých nejvýznamnějších učitelek. Kromě krizové intervence mě zajímala i psychoterapie. Tématem mé diplomové práce byla role terapeuta ve skupinové psychoterapii. Během výzkumné části jsem poznala několik terapeutických zařízení a skvělých terapeutů. Na přelomu studia jsem absolvovala rovněž sebezkušenostní výcvik ve skupinové psychoterapii ve Skálově institutu. 

Rovněž od studií mě přitahovala péče o dlouhodobě nemocné a umírající. Na VŠ jsem absolvovala nepovinný předmět téhož názvu, ale především jsem si všímala lidí v mém okolí, kteří navzdory vážné nemoci žili naplněný a plnohodnotný život. Téma vážné chronické nemoci posléze vstoupilo do mého života osobního i profesního.

Konec vysoké školy jsem už trávila na mateřské dovolené, ale protože mě zápal pro krizovou práci nepřešel, krátce po ukončení studia jsem absolvovala výcvik v telefonické krizové intervenci v Remediu a následně začala pracovat na lince důvěry v Riapsu. Po ukončení mateřské jsem nastoupila jako vedoucí Linky důvěry Diakonie a v dalších letech se zaměřila také na krizovou intervenci tváří v tvář a psychoterapii. Začala jsem působit v denní krizové službě SOS centra Diakonie, jehož jsem byla v letech 2009 - 2013 vedoucí. Vystřídala jsem v této funkci PhDr. Jarmilu Čiernou, svou současnou supervizorku, od které jsem se naučila mnoho o psychoterapii. Právě spolu jsme v SOS centru také vyvinuly program práce s násilnou osobou. Jsem velmi vděčná svým pokračovatelům, že program stále rozvíjejí a že se posunul k práci s celým systémem - párem, v němž probíhá násilí. Hodně jsem se tam naučila o tom, že mnohdy nelze určit, kdo je "násilník" a kdo "oběť" a že mnohdy oba v páru zastávají obě role.

V roce 2008 jsem si splnila další sen a otevřela soukromou psychoterapeutickou praxi, v níž je v současné době těžiště mého profesního uplatnění a přináší mi nejvíce radosti.

Kromě toho jsem tři roky působila na lince Dona pro oběti domácího násilí, vyučovala krizovou intervenci na vyšší odborné škole sociálně-právní a poskytovala terapii osobám ohroženým domácím násilím v poradně Acorus. Sedm let jsem působila jako lektorka krizové intervence (nejprve telefonické, později komplexní včetně první občanské pomoci) v o.s. Rafae se svou další skvělou učitelkou PhDr. Bohumilou Bašteckou. Dlouhodobě jsem spolupracovala s internetovou poradnou Cesty domů pomáhající umírajícím, pečujícícm a truchlícím. Od roku 2008 vyučuji krizovou intervenci na Pražské vysoké škole psychosociálních studií a od roku 2016 v rámci vzdělávání nemocničních kaplanů. Jsem odbornou garantkou projektu laického poradenství Patroni rodičů v Klubu nemocných cystickou fibrózou, kde rovněž poskytuji psychologické poradenství a podporu rodinám s cystickou fibrózou. Spojuji zde osobní zkušenost se zkušenostmi a znalostmi profesními a poskytuji tak pomoc v rámci vlastní pacientské komunity.

Během své profesní dráhy se stále průběžně vzdělávám. Absolvovala jsem např. kurz práce s traumatem, kurz psychoterapie poruch osobnosti, semináře zaměřené na logoterapii a existenciální analýzu. V letech 2014 - 2017 jsem absolvovala výcvik v integrativní supervizi v Českém institutu pro supervizi zakončený závěrečnou zkouškou a v současné době poskytuji kromě psychoterapie rovněž supervize týmům i jednotlivcům. Momentálně se účastním výcviku v metodě EMDR, jejíž pomocí lze účinně zpracovat traumatické vzpomínky.

Jsem členkou České asociace pro psychoterapii, Českého institutu pro supervizi a Institutu pro psychotraumatologii a EMDR.

Jsem rozvedená a mám dvě dospělé děti. Dcera v roce 2019 podlehla cystické fibróze. Ve volném čase se potkávám se synem či s přáteli, chodím se psem do přírody, ráda čtu a fotím. Baví mě ale i vařit, plést, pěstovat kytky a bylinky a přitom poslouchat hudbu. Mými oblíbenci jsou Radůza, Zuzana Navarová, Jarda Svoboda a Traband, Zrní, Priessnitz nebo drsnější Sto zvířat. Ze zahraničních třeba Patti Smith, Amy Winehouse, Nick Cave, Leonard Cohen, U2 nebo Pink Floyd.

"Vlastní smysl života je nalezení sebe sama a rozvoj schopnosti milovat"

(Heinz-Peter Röhr)